Vzdělávání v nástavbovém oboru intenzivní medicína

Intenzivní medicína (IM) je multidisciplinární nástavbový obor zabývající se komplexní zdravotní péčí poskytovanou na pracovištích intenzivní péče (nejčastěji na oddělení typu JIP nebo ARO) u nemocných s rizikem selhání/selhávání životních funkcí nebo u nemocných již vyžadujících farmakologickou a/nebo přístrojovou podporu/náhradu jedné nebo více orgánových funkcí.  Nástavbový obor intenzivní medicína (IM) formálně vznikl v roce 2005, kdy byl přijat jeho vzdělávací program a následně byly zahájeny atestace v tomto oboru.

 

Pro koho je určena atestace z intenzivní medicíny?

Atestace z intenzivní medicíny je určena pro všechny zájemce o intenzivní péči. Absolvování vzdělávacího programu by mělo garantovat dosažení základního penza znalostí a dovedností, které jsou nezbytné pro bezpečné a efektivní poskytování intenzivní péče bez ohledu na výchozí medicínský obor uchazeče.

Výstupe vzdělávání v nástavbovém oboru IM je získání zvláštní specializované způsobilosti osvojením si potřebných kompetencí v klíčových oblastech a doménách oboru (viz CoBaTrICe Sylabus COBATRICE).

Je zřejmé, že rozsah přípravy v oblasti intenzivní péče je rámci vzdělávacích programů (VP) jednotlivých základních medicínský oborů rozdílný. Obsah VP IM je proto přizpůsoben podle toho, ze které specializované způsobilosti do ní kandidát vstupuje, a to tak, aby u všech bylo dosaženo obdobných vzdělávacích cílů a s nimi souvisejících kompetencí.

Dle vzdělávacího programu z roku 2021 je nyní formálně možné do oboru vstoupit z řady základních medicínských oborů (anesteziologie a intenzivní medicína, chirurgie, dětská chirurgie, endokrinologie a diabetologie, geriatrie, gynekologie a porodnictví, infekční lékařství, kardiochirurgie, vnitřní lékařství, kardiologie, klinická onkologie, neurochirurgie, neurologie, ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, pediatrie, pneumologie a ftizeologie, popáleninová medicína, radiační onkologie, urgentní medicína, urologie). Návrh na rozšíření o další obory se společným interním kmenem (např. hematologie, gastroenterologie, nefrologie) byl ministerstvem zdravotnictví (MZ) z finální podoby vzdělávacího programu odstraněn a je v současné době (spolu s dalšími úpravami, viz dále) předmětem návrhu na opravu textu vzdělávacího programu.

 

Kdo potřebuje atestaci z intenzivní medicíny?

Pro lékaře se specializovanou způsobilostí v jiných oborech než v základním oboru anesteziologie a intenzivní medicína je získání zvláštní specializované způsobilosti v oboru intenzivní medicína dle Vyhlášky č. 99/2012 Sb. podmínkou k vedení pracovišť poskytujících III. stupeň intenzivní péče (viz bod 2.1.3. Intenzívní péče 3. stupně – resuscitační péče – anesteziolog nebo lékař se specializovanou způsobilostí v oboru, ve kterém je péče poskytována, který je současně intenzivista). Současně opravňuje nositele také k práci na jednotkách intenzivní péče jiných oborů, než je obor základní specializované způsobilosti nositele. Pro neanesteziology, ale i pro anesteziology (nositele specializované způsobilosti v oboru anesteziologie a intenzivní medicína) je získání této atestace podmínkou pro samostatnou činnost na jednotkách intenzivní péče v některých evropských státech.

V diskuzích se opakovaně setkávám s názorem, že intenzivistou je pro splnění podmínek vyhlášky o minimálním personálním zabezpečení každý, kdo pracuje v intenzivní péči s vyšším úvazkem. Formálně je ale intenzivistou pouze lékař se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru intenzivní medicína (viz Vyhláška č. 152/2018 Sb.), lékař se specializovanou způsobilostí v oboru anesteziologie a intenzivní medicína je v uvedené vyhlášce označován jako anesteziolog, lékaři ostatních oborů názvem své odbornosti.

 

Jak je vzdělávání realizováno a jakou praxi lze započítat?

Vzdělávání je realizovano na akreditovaných pracovištích. Podmínky pro uznávání praxe se liší dle jednotlivých vzdělávacích programů, ve kterých jsou uchazeči zařazení, přičemž platí, že uchazeč si může zvolit VP, ve kterém byl zařazen (např. z roku 2009), ale také všechny novější již zveřejněné VP. Podle VP z roku 2021 je nutné ve zdravotnickém zařízení akreditovaném v oboru intenzivní medicína absolvovat jen část praxe, a to praxi na tzv. jednotce s neselektovaným příjmem interních, chirurgických a traumatologických nemocných. Zbývající praxe je realizovaná na pracovištích, která musí být akreditována v příslušném základním nebo nástavbovém oboru.

Započítání praxe na neakreditovaných pracovištích je posuzováno dle pravidel zveřejněných na webu Ministerstva zdravotnictví a lze započíst nejvýše jednu pětinu z celkové délky specializačního vzdělávání v oboru IM (https://www.mzcr.cz/zapocitani-odborne-praxe-lekare-na-neakreditovanem-pracovisti/). Započítání předchozí odborné praxe v rámci specializačního vzdělávání jiného oboru je řešeno dle Informace o započítávání odborné praxe – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz).

 

Aktuální vzdělávací program a jeho nedostatky

Dne 1. července 2017 vstoupila v platnost novela č. 67/2017 Sb. zákona č. 95/2005, o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. V návaznosti na uvedenou novelu zákona byla posléze schválena vyhláška č. 152/2018 Sb. o nástavbových oborech lékařů a zubních lékařů, která nabyla účinnosti v srpnu 2018. V ní je stanoveno 43 nástavbových lékařských oborů, mezi nimi je pod č. 17 uveden nástavbový obor intenzivní medicína. Minimální délka vzdělávání v oboru IM byla vyhláškou stanovena na 1,5 roku. V souvislosti s novou vyhláškou o nástavbových oborech bylo Ministerstvem zdravotnictví postulováno, že je zapotřebí vytvořit nové vzdělávací programy pro všechny uvedené obory. Na konci června 2019 odevzdala pracovní skupina pro přípravu VP IM návrh nového vzdělávacího programu IM na IPVZ. Návrh vycházel z materiálu ESICM – CoBaTrRICE 2, přičemž podobně jako v předchozí verzi lze praxi absolvovat ve čtyřech variantách – modulech – anesteziologickém, interním, chirurgickém a pediatrickém. Návrh byl připravován Akreditační komisí oboru Intenzivní medicína ve spolupráci s výborem České společnosti intenzivní medicíny a v součinnosti s Výukovým pracovištěm intenzivní medicíny IPVZ, které formálně zajišťuje vzdělávání v IM. Návrh rozšiřoval počet základních oborů, ze kterých je možné do oboru vstoupit a nově také zavedl povinné tématicky zaměřené týdenní stáže pro klíčové oblasti oboru.

Po zveřejnění VP IM ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví 12/2021 v říjnu roku 2021 bylo okamžitě zřejmé, že proti připravenému návrhu došlo při editaci na MZ k několika zásadním zásahům. Došlo k odstranění části nově navržených oborů, ze kterých je možné vstoupit do oboru, a náplň povinných tematických stáží byla metodou „copy and paste“ změněna na tzv. teoretický kurz v trvání 40 h, jehož realizace ale není vzhledem k náplni možná (viz VP IM z roku 2021, bod 8.5 Program kurzu Intenzivní medicína). Proto byla již od ledna roku 2022 vedena s ministerstvem jednání o potřebě změny, resp. opravy textu VP, bez nichž nebylo možné program realizovat a bez nichž nebylo možné také garantovat evropskou ekvivalenci vzdělání v oboru (trvání vzdělávacího programu v délce 24 měsíců). Po dlouhých jednáních byla ve Věstníku MZ 9/2023 vydána oprava tohoto programu. Tato oprava umožňuje obecně širší přístup do specializačního vzdělávání, upravuje podmínky na akreditaci pracoviště a upřesňuje povinné a doporučené vzdělávací akce nezbytné pro absolvování vzdělávacího programu. Tato úprava VP bude platná pro všechny uchazeče o vzdělávání zařazené do oboru dle vzdělávacího programu z roku 2021 a je volitelná i pro lékaře zařazené dle předchozích vzdělávacích programů.

 

doc. MUDr. Pavel Dostál, Ph.D., MBA

vedoucí Výukového pracoviště intenzivní medicíny IPVZ