Dne 1. července 2017 vstoupila v platnost novela č. 67/2017 Sb. zákona č. 95/2005, o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. V této novele jsou vyjmenovány 43 obory specializačního vzdělávání lékařů a 3 obory specializačního vzdělávání zubních lékařů (= základní obory). V paragrafu 21e tato novela hovoří o nástavbových oborech. V návaznosti na uvedenou novelu zákona byla posléze schválena vyhláška č. 152/2018 Sb. o nástavbových oborech lékařů a zubních lékařů, která nabyla účinnosti v srpnu 2018. V ní je stanoveno 43 nástavbových lékařských oborů, mezi nimi je pod č. 17 uveden nástavbový obor intenzivní medicína. Minimální délka vzdělávání v oboru IM je vyhláškou stanovena na 1,5 roku. Předpokladem pro zařazení do oboru IM je specializovaná způsobilost v jednom z dvaceti základních oborů (anesteziologie a intenzivní medicína, gynekologie a porodnictví, chirurgie, infekční lékařství, kardiochirurgie, kardiologie, klinická onkologie, radiační onkologie, neurochirurgie, neurologie, ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, pediatrie, urologie, vnitřní lékařství, dětská chirurgie, endokrinologie a diabetologie, pneumologie a ftizeologie, popáleninová medicína, geriatrie a urgentní medicína). Při připomínkování vyhlášky o nástavbových oborech jsme do seznamu základních oborů, po jejichž absolvování lze zájemce do oboru IM zařadit, navrhovali připojit obory gastroenterologie a hematologie a krevní transfuze, MZ však tento návrh neakceptovalo.

V souvislosti s novou vyhláškou o nástavbových oborech bylo Ministerstvem zdravotnictví postulováno, že je zapotřebí vytvořit nové vzdělávací programy (VP) pro všechny uvedené obory. Na konci června 2019 odevzdala pracovní skupina pro přípravu VP IM návrh nového vzdělávacího programu IM na IPVZ. Návrh vychází z materiálu ESICM – CoBaTrRICE 2, přičemž podobně jako v předchozí verzi lze praxi absolvovat ve čtyřech variantách – modulech – anesteziologickém, interním, chirurgickém a pediatrickém, při snaze zjednodušit kurikulum osmnáctiměsíční praxe. Návrh byl připravován v součinnosti s výborem České společnosti intenzivní medicíny.

Od roku 2007 v oboru intenzivní medicína úspěšně odatestovalo přibližně 300 intenzivistů, převážná většina podle VP IM z r. 2005. Hlavním důvodem, proč nástavbovými atestacemi z intenzivní medicíny dle VP IM z r. 2010 prošlo jen několik desítek uchazečů, je malý zájem zdravotnických zařízení o akreditaci pro vzdělávání v oboru IM. Přitom řada nemocnic střední velikosti by akreditační kritéria, přinejmenším pro akreditaci I. typu, nepochybně splnila. Je zapotřebí si uvědomit, že veškerá praxe v rámci přípravy na atestaci v nástavbových oborech musí proběhnout na pracovištích akreditovaných. Čím více bude akreditovaných pracovišť, tím lepší bude dostupnost vzdělávání v nástavbových oborech. V současnosti leží na MZ ČR řada žádostí zdravotnických zařízení o akreditaci pro vzdělávání v intenzivní medicíně, ale nová akreditační komise, která žádosti o akreditace posuzuje, nebyla již několik let jmenována.

Atestace probíhají pravidelně dvakrát do roka –  v jarním termínu, zpravidla na přelomu května a června, a v podzimním termínu, zpravidla na přelomu listopadu a prosince. Nebytnou podmínkou přistoupení k atestaci je zvládnutí písemného MCQ testu, který bývá organizován na IPVZ vždy několik týdnů před ústními zkouškami. Snahou nového návrhu VP IM mj. je, aby ti, kteří absolvují test v rámci Evropského diplomu intenzivní medicíny (EDIC Part I), jej měli uznán, aniž by museli skládat MCQ test v České republice.

Ostrava, 5. srpna 2019

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.

vedoucí Výukového pracoviště intenzivní medicíny IPVZ